5. listopadu 2013

Houbové soté na polentovém koláčku s baklažánem


Hned na začátku se musím přiznat, že tento recept je hodně o improvizaci. Houbové soté jsem odkoukala od Zdeňka Pohlreicha a musím říct, že je to opravdu dobrota. Jeho verze počítá s hříbky, já se musela spokojit se žampiony. U nás v lese totiž neroste ani babka, natož hřiby. Do lesa chodím sbírat pouze babské ucho (šalvěj), yzop, tymián a oregáno. Chce to ale notnou dávku odvahy, která mi schází a ostříží zrak, hadí uštknutí nebo bodnutí štírem není nic příjemného. Pravidelně se držím při okraji lesa, dovnitř vcházím zcela sporadicky.

Soté jsem doplnila polentou, kterou jsem začala používat teprve nedávno, dělám z ní i knedlík, neboť po polohrubé a hrubé mouce se u mě ve spíži už dávno zaprášilo, nezůstalo ani zrníčko. Bohužel, místní trh ani jednu tuto mouku nenabízí, tudíž jsem odkázána na nákup pouze v Česku. Pravidelně do Izraele dovážím kufry plné mouky, čímž v očích letištní kontroly vzbuzuji menší podezření. Přeci jen tolik bílého prášku, k tomu pod plachetkou osoba, hlas – vichřici podoba. Uf, ještě že nežiji třeba v Afghanistánu! To by mě ty knedlíky, koláče a buchty stály hodně potu. Ale co, aspoň mají hoši při prohlídce trochu vykolejení z každodennosti. A trochu tréninku. Jednou se dokonce i pořádně proběhli. Dáma na izraelské pasové kontrole mě požádala o kontrolu obličeje. Byla dokonce tak shovívavá, že mě sama odvedla stranou do speciální kabinky, kde se provádějí osobní kontroly. Ovšem zapomněla to vysílačkou oznámit ochrance, která po pár vteřinách ve vícečetném složení vtrhla dovnitř, prsty na spouštích, připravena bránit úřednici všemi dostupnými prostředky. V tu chvíli jsem zapomněla i jak se jmenuji a kam vlastně letím.

Takových historek by bylo víc. Jako tenkrát u mamky za domkem. Je tam veliká louka a v mé přítomnosti tam zrovna trénovali příslušníci jednotky rychlého nasazení, zakuklení od hlavy až k patě, v plné polní. Z helikoptéry vyskákali do terénu a zmizeli v blízkém lese, kde jsem se zrovna pohybovala já, také zakuklená od hlavy až k patě. Naštěstí jsem je včas zaregistrovala a stačila uniknout zpět k domovu. Nevím, jak by reagovali, pokud by jsme se setkali tváří v tvář, to by bylo asi hodně zajímavé. Zřejmě by mě vnímali jako součást cvičení a několika naučenými chvaty rychle zlikvidovali..:o))).

Suroviny na 4 koláčky:

na houbové soté:

400 g čerstvých hub (použila jsem žampiony)
1 menší cibule
1 stroužek česneku
větvičku čerstvého rozmarýnu
hrst hladkolisté petržele
pár kapek citrónové šťávy
2 lžíce balsamikového octa
olivový olej
drcený pepř
sůl

na polentové koláčky:
100 g instantní polenty
200 ml mléka
200 ml masového vývaru
plátek másla
sůl

dále lilek

Cibuli a česnek nakrájíme na drobno a na olivovém oleji osmažíme do zlatova. Poté přisypeme houby pokrájené na větší kousky, směs osolíme, opepříme a chvilku restujeme, občas prohodíme.
Odstavíme z ohně, zakápneme citrónovou šťávou a balsamikem. Nakonec posypeme nasekanými lístky rozmarýnu a hladkolisté petržele.

Mléko a vývar přivedeme k varu, dle potřeby dosolíme a za stálého míchání vsypeme polentu. Odstavíme a mícháme do zhoustnutí. Nakonec vmícháme plátek másla. Připravenou kaší naplníme olejem vytřené formy na koláčky o průměru 12 cm. Takto připravené koláčky můžeme krátce zapéct v troubě, budou lépe držet tvar.

Lilek nakrájíme na kolečka, posolíme a necháme vypotit. Poté pomocí papírového ubrousku osušíme a smažíme do zlatova.

Koláček vyjmeme z formy, ozdobíme plátkem lilku, houbovou směsí a zakápneme olivovým olejem a balsamikovým octem.


Žádné komentáře:

Okomentovat